Vztah stavebních úprav a realizace nové stavby

Začátkem roku se Nejvyšší správní soud vyjádřil k pojmu stavebních úprav ve vztahu k výstavbě nové stavby.

Stavebníci měli souhlas se stavebními úpravami objektu pro rodinnou rekreaci, spočívajícími mimo jiné ve změně zastřešení či dispozičních úpravách. Místo rekonstrukce však původní stavbu zbourali a postavili o 23 m vedle novou stavbu. Dále požádali o dodatečné povolení novostavby. Stavební úřady žádost zamítly s odkazem na nesoulad s územním plánem. Stavebníci poté podali správní žalobu.

Územní plán dané lokality dovoloval novostavby nepřekračující zastavěnou plochu 25 m², avšak stavby vystavěné před účinností územního plánu přesahující tento limit byly považovány za přípustné. Žalobci tak měli původní stavbu přesahující 25 m², kterou jim bylo povoleno rekonstruovat. Nebylo jim však povoleno postavit novostavbu přesahující 25 m².

Stavebníci argumentovali, že pokud stavební úřad (a územní plán dané lokality) připouští původní výstavbu a její rekonstrukci, mělo by být přípustné též nahrazení původních objektů novými objekty. Tvrdili také, že „rekonstrukci“ je možno přeložit jako znovuvytvoření či opětovné vybudování. Podstatné dle nich bylo, že na jejich pozemku stál původní objekt, který nahradili novým, odpovídajícím původní stavbě a rozhodnutí o změně stavby.

Nejvyšší správní soud tuto argumentaci odmítl s tím, že „stavební úpravy“ znamenají změny stávající stavby, nikoli výstavbu nové – obzvláště pokud nová stavba není na stejném místě. Z definice pojmu „stavební úpravy“ vyplývá, že je jím zamýšlena rekonstrukce stávajícího objektu. Konkrétně je stavební úprava změnou dokončené stavby, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. 

Pokud tedy máte v úmyslu provést rekonstrukci, je nutné zachovat vnější půdorysné i výškové ohraničení původní stavby. Rozhodně pod rekonstrukci „neschováte“ zbourání původní stavby a výstavbu stavby nové.

Na závěr dodáváme, že uvedené soudní rozhodnutí se vztahuje ke „starému“ stavebnímu zákonu. Máme však za to, že jej lze aplikovat na „nový“ stavební zákon.

Pro ARK ČR připravil

JUDr. Daniel Fridrich

Advokát

NIRRIS s.r.o., advokátní kancelář