Úschova kupní ceny

Nejčastěji volenou formou pro úschovu kupní ceny do doby, než je na KN zapsán kupující jako nový vlastník, je v současnosti pravděpodobně úschova advokátní. Pro zvýšení „bezpečnosti“ kupující rádi volí bankovní úschovu. Notářská úschova je také možnou volbou.

Přesto, že se jedná v případě koupě nemovitostí často o velké finanční částky, pro mnohé kupující i životní úspory, řeší lidé nejen „bezpečnost úschovy“, ale také často cenu, kterou za úschovu peněz budou muset zaplatit. To potom často kupující ovlivňuje, pro jaký typ se rozhodnou. Bavíme-li se o bezpečnosti, pak ke zpronevěře peněz, může dojít u každé z možných variant, snad kromě úschovy v bance. Ale i tam může dojít také ke komplikacím. Vzpomeňme některé z dávnějších případů zkrachovaných bank nebo v nedávné době komplikací se Sberbank.

Ve vazbě na úschovy u realitních zprostředkovatelů na úschovu peněz pamatuje také Zákon č. 39/2020 Sb. – Zákon o realitním zprostředkování, a to v § 4 v bodě 2., kde se říká, že na žádost zájemce podanou v písemné formě na samostatné listině může realitní zprostředkovatel poskytnout úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy.

Má to však řadu podmínek:

a) Smlouva o úschově je v písemné formě.

b) Účet u banky, zahraniční banky vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „banka“), na kterém jsou uloženy peněžní prostředky, je
–  zřízen pro každého uschovatele jako samostatný účet úschovy,
–  veden na jméno realitního zprostředkovatele zapsaného ve veřejném rejstříku.

c) Informuje banku v souladu se zákonem o bankách o tom, že majitelem uschovaných peněžních prostředků je třetí osoba.

d) O každé úschově učiní záznam v jím vedené evidenci úschov, která zahrnuje

–  identifikační údaje o uschovateli a příjemci, a to pokud je uschovatel nebo příjemce fyzickou osobou všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firmu, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo osoby; je-li uschovatel nebo příjemce zastoupen, též tyto údaje o jeho jednajícím zástupci; pokud je právnickou osobou obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, údaje ke zjištění a ověření její totožnosti; případně údaje o zástupci právnické osoby, který v daném případě jednal, a pokud je správcem svěřeneckého fondu jeho označení a identifikační údaje jeho správce, obhospodařovatele, nebo osoby v obdobném postavení,

– údaje o výši peněžních prostředků a o měnové jednotce,

– datum přijetí peněžních prostředků do úschovy,

–  údaj o době trvání úschovy, případně podmínky stanovené realitnímu zprostředkovateli pro vydání peněžních prostředků z úschovy uschovateli nebo příjemci, a způsob doložení splnění těchto podmínek realitnímu zprostředkovateli,

–  označení účtu nebo účtů, na který nebo na které mají být peněžní prostředky vydány z úschovy příjemci a identifikační údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce,

– datum vydání peněžních prostředků uschovateli nebo příjemci.

e) Přijetí peněžních prostředků do úschovy a jejich vydání z úschovy lze jen bezhotovostním převodem; jiným způsobem nelze peněžní prostředky předat.

f) Současně s poskytnutím první úschovy peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy informuje realitní zprostředkovatel o této skutečnosti obecní živnostenský úřad.

g) Realitní zprostředkovatel není oprávněn použít peněžní prostředky na účtu úschovy jinak než v souladu s účelem realitní smlouvy.

Jak je patrno z výše uvedeného, podmínky pro úschovu peněz u RK jsou velice přísné a postup je náročný. Postupuje-li realitní zprostředkovatel v souladu s uvedenými pravidly (což je nutné považovat za jedinou možnost), pak je takové řešení zcela v souladu s platnou legislativou a pro klienta, který o službu požádá, z hlediska bezpečnosti zcela srovnatelnou s ostatními uvedenými způsoby (AK, notář). Vzhledem k formální náročnosti tuto službu, na základě žádosti svých klientů, v současnosti poskytuje pouhých 10% realitních zprostředkovatelů.

Ing. arch. Jan Borůvka, CIPS